Podvodem se rozumí důležité téma v oblasti psychologie. Zvláště v případě výzkumu je to diskutabilní téma, protože vytváří dilema, jak spravedlivé je oklamat účastníky konkrétního výzkumu za účelem získání vysoce kvalitních informací. Je pravda, že jelikož psychologie je studiem mentálních procesů a chování lidských bytostí, povědomí o tom, že jsou sledováni nebo využíváni k výzkumu, může změnit přirozené chování jednotlivců. Podvod se obecně používá jako řešení tohoto problému.

Definice podvodu v psychologii

Podvod lze definovat jako záměrné zavádění jednotlivce pro konkrétní zisk. Při aplikaci této definice v kontextu psychologického výzkumu dochází k podvodu, kdy subjektům výzkumu, těm, kteří se účastní konkrétního výzkumu, jsou poskytnuty zavádějící nebo nepravdivé informace, aby zachytily realitu jejich odpovědí nebo chování. Zejména v behaviorálních studiích je význam tohoto nedostatku povědomí o realitě optimální, protože vytváří perfektní podmínky pro odhalení reality.

Podvádění subjektů výzkumu je za určitých podmínek akceptováno.

• Za prvé musí být použit podvod, pokud neexistuje jiná alternativa k získání přesných informací.

• Za druhé, nemělo by to subjektům ubližovat ani mentálně, ani fyzicky, a

• Konečně, jakmile je pravda odhalena (tento proces je označován jako debriefing, kdy výzkumník odhalí skutečný účel výzkumu) a účastníci požádají o stažení, musí výzkumník respektovat své rozhodnutí.

Milgramova studie

Když hovoříme o roli klamu v psychologii, klasická studie poslušnosti Stanleyho Milgrama je důkazem používání klamu při výzkumu chování, v historii psychologie. Ve studii požádal účastníky výzkumu, aby použili elektrický šok na jinou osobu, pokud neposkytne správnou odpověď a při každém neúspěšném pokusu bylo napětí zvýšeno. I když ve skutečnosti nebyl lidem poskytnut žádný šok, byly to informace, které účastníci obdrželi, přesto většina účastníků poslechla příkazy výzkumu.

Použití klamu je poměrně explicitní, protože účastníci byli oklamáni realitou výzkumu. Navzdory skutečnosti, že to poskytlo přesné a bohaté zdroje dat, které byly působivé a významně přispěly k psychologii chování, bylo mnoho kritiky, protože to bylo považováno za poměrně neetické. Je to proto, že přestože nedošlo k fyzickému poškození účastníků, byl to bolestivý emocionální zážitek.

Nevýhody klamání účastníků

Ačkoli podvod má své výhody ve zlepšení psychologického fondu výzkumu a vede k přesným zjištěním, kde lidé na situaci skutečně reagují, má určitě své nevýhody. V první řadě je třeba před provedením výzkumu získat informovaný souhlas účastníků. Jednou z hlavních námitek je, že porušuje práva účastníka, protože účastník by souhlasil s podvodem a byl použit k výzkumu, kde si není vědom skutečného účelu. Další tvrzení je, že zpochybňuje celou myšlenku etiky. Konečně to podkopává obraz celkové disciplíny, protože používání klamu může být spíše ponižující, když lidé formulují negativní postoje nejen k tomuto konkrétnímu výzkumu a výzkumníkovi, ale k celé komunitě.

Abych to shrnul, je pravda, že použití klamu v psychologii poskytuje spolehlivá a přesná data, protože lidé projevují skutečné chování. Podvod by však měl být používán pouze v povinných situacích, protože má řadu nevýhod pro výzkumníka, účastníky a obec psychologického výzkumu. Aby se toto etické dilema omezilo, musí být účastníci co nejdříve seznámeni se skutečnou povahou výzkumu a jeho cílů.

Obrázky s laskavým svolením:

1. Milgram’s Experiment od Hochgeladen von Maksim (CC BY-SA 3.0)